|
|
Analýza sesuvného území na Odlezelském jezeře
Sachr, David ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Roháč, Jakub (oponent)
Tato práce se zaobírá analýzou sesuvných území v okolí Odlezelského jezera, které se nachází v západní limnickém permokarbonu v Žihelské pánvi. Na tomto území nejsou svahové pohyby častým přírodním úkazem. V České republice se jedná o jedinou svahovou deformaci, při které se vytvořilo tzv. sesuvové jezero, díky přehrazení Mladotického potoka, který touto oblastí protéká. Zásadní roli zde hrají geologické podmínky - nadložní vrstvy sestávají především z arkózových pískovců, pískovců a slepenců. Vrstvy jílu nebo jílovců leží 20-30 metrů pod povrchem terénu a průměrný sklon vrstev v oblasti je 10ř směrem na severozápad, velmi blízký průměrnému sklonu svahu ve studovaných sesuvech. Byla provedena inženýrskogeologická analýza sesuvných území v oblasti Odlezelského jezera. Oblast byla vyobrazena pomoci LiDARu a DMR 5G v programu QGIS a tím byly vytvořeny nové morfologické mapy sesuvných území. Jako podklad byly použity data z ČÚZK a 48 let staré geomorfologické mapy, které zde mapoval prof. Janský. Dále byl proveden doplňkový terénní průzkum, na základě kterého, v kombinaci s analýzou LiDARu, byly zpřesněny kontury svahových deformací předchozích autorů. Dále bylo provedeno měření sklonu a směru vrstev potvrzující hypotézy, že sklon vrstev byl jedním z hlavních faktorů vzniku svahových deformací. Na...
|
|
|
Analýza čar terénní kostry v plochách skalních útvarů: srovnání informací odvozených ze ZM 10 a DMR 5G
Kyncl, Günter ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Šidlichovský, Pavel (oponent)
G. Kyncl 2022 Analýza čar terénní kostry v plochách skalních útvarů: srovnání informací odvozených ze ZM 10 a DMR 5G Abstrakt Práce se zabývá analýzou čar terénní kostry v plochách skalních útvarů s využitím dat karto- grafických reprezentací skalních útvarů v Českém státním mapovém díle. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, do jaké míry skalní šrafy využívané k reprezentaci skalních útvarů odpovídají realitě. V teoretické části práce je popsána metoda, která je v Českém státním mapovém díle využita pro znázorňování skal. Dále je stručně popsán postup, kterým lze z kartografických reprezentací odvodit průběh čar terénní kostry v plochách skalních útvarů, a kterým byla data čar terénní kostry odvozena v rámci autorovy bakalářské práce. Následně jsou stručně popsány vybrané metody pro detekci čar terénní kostry v digitálních modelech terénu v rastrovém formátu, přičemž jedna z nich je zvolena a s úpravami využita v praktické části práce. Další část se zabývá vybranými metodami z oblasti digitálního zpracování obrazu a výpočetní geometrie a poslední část je zaměřena na popis vybraných metod využívaných k určení míry shody liniových objektů. V úvodu praktické části jsou popsána využitá data. Stěžejní část práce je zaměřena na detailní popis metody využité k detekci čar terénní kostry. Cílem...
|
|
|
Detekce archeologických nalezišť z dat ULS/ALS
Matthess, Miroslav ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hodač, Jindřich (oponent)
Nové technologie umožňují archeologům prozkoumávat místa, která dříve byla jejich zrakům skryta. Zejména zalesněné oblasti byly dříve pro archeologický průzkum velice obtížným terénem. V posledních letech však technologie LiDARu tento problém mění spíše ve výhodu,vzhledem ke konzervační schopnosti lesa. Cílem této práce je ověřit možnosti detekce mohylových pohřebišť v zalesněném terénu z LiDARových dat pořízených z UAV nosiče a z letadla. V práci bude úspěšnost detekce těchto dvou typů dat vzájemně vizuálně porovnána v rámci jednotlivých, v archeologii běžně používaných vizualizačních technik. Výsledky budou dále porovnány s terénním měřením.
|
|
|
Modelování lavinového ohrožení na území CHKO Jeseníky pomocí metod DPZ a GIS
Školoud, Libor
Práce se zabývá porovnáním úrovně přesnosti výškopisných dat, a to výškopisu 3D vrstevnic a digitálního modelu reliéfu 5. generace. Tato data jsou použita při modelování lavinového ohrožení Velké Kotliny na území CHKO Jeseníky. V softwaru ArcGis 10.2 jsou provedeny výpočty modelů odtrhových pásem pomocí dvou rovnic, jejichž výsledkem jsou modely potencionálních odtrhových zón. Rovnice vychází ze stejného základu, ovšem liší se přístupem jejich autorů k zápočtu horizontální a vertikální křivosti terénu. Dále jsou rovnice odlišné svými přiřazenými hodnotami jednotlivých proměnných, což se může projevit při změně podkladových dat a s tím spojené změně podrobnosti a přesnosti. Na tento fakt navazuje modelování lavinových drah v programu RAMMS (Rapid Mass Movement System), kde je pro simulaci jednotlivých lavin stěžejní kvalita vstupních dat. Rozlišení vstupních dat významně ovlivňuje přesnost simulace lavinových drah a jejich dopočítávaných hodnot, (tlak, rychlost, výška sněhu) v jednotlivých úsecích dráhy.
|
host ::
RSS.